Prezident Spolkové republiky Německo Frank-Walter Steinmeier, 8.4.2021
Je mi velkým potěšením a ctí, že vám oběma mohu dnes udělit Kříž za zásluhy se stuhou Záslužného řádu Spolkové republiky Německo.
Oba jste naší komunitě prokázali velké a především trvalé služby. S velkou odvahou a houževnatostí jste se věnovali odhalování a objasňování ohavných zločinů v naší společnosti. Postavili jste se za ty nejslabší z nás, za děti a mladé lidi, kteří byli hluboce zraněni na těle i na duši, za ty, kteří byli dlouhý čas zapomínáni nebo umlčováni.
Vzali jste na sebe naléhavý a obtížný úkol - objasnit sexualizované zneužívání moci vůči závislým osobám, svěřencům, žákyním a žákům - a pokud je to vůbec možné, napravit ho.
Za to vám jsou vděčné nejen oběti, ale i my jako společnost, protože silné instituce po desetiletí zahalovaly tisíce případů zneužívání pláštíkem mlčení. Děti a dospívající, kteří zažili zneužívání, byli často ponecháni sami a bez podpory. Byli oběťmi, a přesto se ocitli v těžkém dilematu: nezřídka byla instituce, v níž byli zneužíváni, jejich domovem a v neposlední řadě prostředím přátel, kterých se nechtěli vzdát. Dlouho se také neodvažovali promluvit a většinou to ze sebeobrany neudělali ani později, když už pak začal jiný život. "Žil jsem dva životy," vkládá Albert Ostermaier do úst svému Sebastianovi v knize "Schwarze Sonne scheine" (Sviť, černé slunce). A tak ticho trvalo dlouho - příliš dlouho!
K prolomení zlověstného tabu, které po desetiletí viselo nad sexuálními zločiny na dětech, poprvé významně přispěly odvážné ženy, oběti, které v 80. letech 20. století veřejně promluvily.
Díky práci vás obou, pane Katschi a P. Mertesi se boj proti sexuálnímu zneužívání dětí a za odhalení nepředstavitelných rozměrů, kterých nabylo uprostřed naší společnosti, stal tématem, tématem, které nyní je a zůstává na pořadu dne.
Začalo to nedaleko odtud, v Canisius College. Nyní víme, že sexualizované násilí na dětech a mladých lidech sahá daleko za hranice této instituce, kde začalo být v Německu v roce 2010 odhalováno. Všichni jsme byli šokováni, když jsme se dozvěděli, jak rozšířené je sexualizované násilí v katolické církvi - a jak nekonečně pracné bylo a je vynášet tyto činy na světlo.
Těchto činů se dopustily osoby, kterým rodiče svěřili své děti a jejichž úkolem bylo tyto děti chránit a vychovávat. Pachatelé své svěřence zradili, ubližovali jim na těle i na duši, často je na celý život připravili o schopnost důvěřovat druhým. A nadřízení tyto činy léta kryli. Zveřejnění expertního posudku o zacházení se sexuálním násilím v kolínské arcidiecézi a debaty o něm nás na to všechno v posledních týdnech znovu upozornily.
Vy dva, pan Katsch a pan P. Mertes, jste způsobil obrat v této strašlivé historii zločinů a jejich utajování, zůstali jste v této věci neochvějní a vytrvalí, přestože mnoho lidí bylo proti vyšetřování. Nezískali jste se tím pouze přátele, mluvili jste o tom ve svých veřejných prohlášeních a psali v knihách. Kromě mnoha jiných věcí jste museli snášet staré urážky o házení špíny na vlastní společenství. Přitom je to tak, že právě údajní očerňovatelé společenství byli těmi prvními, kteří začali společenství očišťovat. Právě oni umožňují, aby vyšly najevo činy, které se děly po desetiletí, a aby se ukázala potřeba vyšetření a objasnění.
Vy dva jste si tento úkol nevybrali. Když jste však byli konfrontováni s tím, co pro vás bylo nepřijatelné, neváhali jste se tohoto úkolu ujmout.
Pokud je dnes boj proti sexualizovanému násilí na dětech a mladých lidech chápán jako společenský úkol nejvyšší důležitosti, pokud je sexualizované zneužívání moci nejen v katolické církvi, ale i v mnoha dalších institucích tématem, pokud se prolamuje mlčení, pokud oběti nachází odvahu promluvit, pokud se pojmenovávají pachatelé a odhalují a mění struktury umožňující zneužívání, pokud se pranýřuje zametání pod koberec a ochrana jednotlivce dostává přednost před ochranou instituce, pak to vše má kořeny také ve vaší odvaze prolomit mlčení.
O to šlo v první řadě a o to jde stále znovu: o prolomení mlčení, které je nejsilnější ochranou pachatelů, a které dále zraňuje oběti.
Prolomení mlčení - k tomu jste udělal první krok vy, pane Katschi.
Mluvit pomáhá - ale musíte k tomu najít odvahu. Vy a někteří vaši spolužáci jste konečně našli tuto odvahu. Kdyby bylo snadné mluvit o těchto strašlivých zkušenostech s násilím, netrvalo by tak dlouho, než by se vše dostalo na světlo. Můžeme jen hádat, kolik vlastního studu a strachu jste museli překonat. Protože promluvit v tomto případě znamená také nedržet svůj příběh v rukách a přenechat ho veřejnosti. Dovedu si představit, že tento první krok byl velmi obtížný. Vykonali jste ho a povzbudili jste tím mnoho dalších, aby udělali totéž.
Sexuální zneužívání dětí je závažný trestný čin. Jsem rád, že o tom již není pochyb, mimo jiné i díky vašemu neúnavnému nasazení. Trestný čin vyžaduje objasnění. A vyžaduje trestní stíhání. Je třeba zabránit tomu, aby stejný pachatel nacházel stále nové oběti na stále nových místech. Dobře míněné domlouvání a požadavek individuálního pokání nestačí. Takové případy se již nikdy nesmí považovat pouze za vnitřní záležitost příslušných institucí, včetně církví. Už tak je samotné oběti téměř nesnesitelné, že v příliš mnoha případech nedošlo, i z důvodu promlčení, k trestnímu postihu.
Za to, za potrestání a objasnění, za pomoc a zadostiučinění se, drahý pane Katschi, angažujete dodnes, na celostátní úrovni jako spoluiniciátor sdružení obětí „Eckiger Tisch“, jako člen Nezávislé komise pro vyrovnání se se sexuálním zneužíváním dětí a v pracovní skupině „Aufarbeitung Kirchen“ při Nezávislém komisaři pro otázky sexuálního zneužívání dětí. Na mezinárodní úrovni jste zapojen do sdružení ECA, Ending Clergy Abuse.
Vzal jste na sebe úkol, který nebyl vaší povinností. Ten, kdo se stane obětí sexualizovaného násilí, není zodpovědný za vyšetřování činů. Odpovědnost nese pachatel, nesou ji instituce, ve kterých ke zneužívání došlo.
To, co jste měl na srdci, vyžadovalo protějšek, někoho, kdo by si váš příběh vyslechl a uvěřil mu i vám. Důležité bylo, že jste tento protějšek našel v P. Mertesovi: že nejen naslouchal tomu, co jste měl vy a ostatní na srdci, ale že vás - jako zodpovědný ředitel a duchovní – povzbudil k tomu, abyste promluvil.
Ani pro vás, pane P. Mertesi, to nebyl snadný krok. Byl jste a jste zapálený katolický kněz, přesvědčený člen jezuitského řádu - a nyní jste musel vidět, jak velkého bezpráví se dopustili někteří vaši spolubratři. Často jste popisoval rozervanost, kterou to v nitru způsobuje. A také jste popsal svou bolest a hněv. Stále znovu jste totiž musel zažívat, že lidé nechtěli pochopit, že nejde jen o činy jednotlivců, ale o struktury, které sexualizované násilí umožňují, a které je třeba naléhavě změnit.
Zneužívání dětí, sexualizované zneužívání moci, jak jste opakovaně uvedl, je často důsledkem do sebe uzavřených institucí, netransparentních, hierarchických struktur, špatně pochopené loajality, která zakrývá činy, aby si zachovala zářivý obraz před okolním světem.
Bojujete proti těmto činům v katolické církvi. Pravdou však je, že k takovým činům dochází, a že existují struktury, které je umožňují, a to na mnoha místech - ve státních institucích a sdruženích, ve vzdělávacích a výchovných institucích, ve sportu, ve sborech a orchestrech. A nesmíme zapomínat, že právě v rodinách a nejužším rodinném prostředí jsou děti nejvíce vystaveny sexualizovanému násilí.
Mezitím bylo dosaženo určitého pokroku, ale: musíme dělat další kroky, protože ačkoli existuje mnoho iniciativ, které se aktivně snaží odhalovat a vyrovnávat se se sexualizovaným násilím na dětech a mládeži a které usilují o zlepšení prevence, zatím se nepodařilo trvale snížit rozsah tohoto násilí.
Musíme jednat rychle: To se týká ochrany dětí v rodinách a organizacích. To se týká i urychleného zpracování případů starých mnoho let; mnoho postižených jsou již starší lidé, kteří čekají na úlevu a podporu příliš dlouho.
Oba dva jste se svého úkolu zhostili z jiné strany - a také jste to od začátku dávali najevo. Ti, kdo mluví jménem obětí, jejich utrpení a oprávněných zájmů, uvažují a jednají jinak než ti, kdo usilují o objasnění a změnu ve vlastní instituci, která tyto činy umožňovala a chránila pachatele. Zůstává protiklad, který jste nikdy nemohli a především nechtěli odstranit.
Právě proto je dobře, že jste dnes oba vyznamenáni společně.
S velkým potěšením vám oběma předávám Řád za zásluhy.