Navzdory snahám katolické církve pomáhat obětem zneužitým v dětském věku se tyto často setkávají se skutečností, že nejsou vyslyšeny ani chápány. Autorky Barbara Haselbeck a Erika Kerstnerve svém článku vycházejí z dlouholetých zkušeností získaných v rámci pastorační péče. Oběti zneužívání jim opakovaně sdělovaly, že se v církvi často setkávají s defenzivní atmosférou a že jsou diskreditovány jako budoucí pachatelé. Popisují, jak jsou umlčovány, jak jsou ponižovány, viktimizovány a jak je s nimi jednáno povýšenecky, jak jsou povyšovány nebo devalvovány a marginalizovány jako outsideři.
Díky, Bože, tak zase někdy…
Text napsala žena, které během mše za oběti zneužívání v pátek 12. září na Vyšehradě četla čtení. Píše o svém zápasu přede mší a překvapení z toho, jak statečná byla, když došla k ambonu.
Děkujeme!
.png)