Vlastně se mi nic nestalo, jen...
Všechno to jsou příběhy o překračování hranic, které musí zůstat nepřekročitelné – a i když nedošlo k znásilnění, zranění zůstala, neviditelná a obrovská.
Všechno to jsou příběhy o překračování hranic, které musí zůstat nepřekročitelné – a i když nedošlo k znásilnění, zranění zůstala, neviditelná a obrovská.
V kontextu celého příběhu mi nejvíce pomohlo:
1) Upozornění jedné osoby na psychologickou převahu tohoto kněze, který všem tykal, ale ostatní z našeho společenství mu vykali a nazývali ho otcem. Přestala jsem mu tak říkat a začala mu rovněž tykat. Tehdy jsem dostala sílu vše skončit.
Autorkou básně je žena, která byla sexuálně zneužívaná knězem. Autorkou obrázku je žena, která byla sexuálně zneužívaná v rodině. Ti, kteří zažijí sexuální zneužívání, jsou mnohdy velmi tvořiví lidé, kteří dokaží zachytit své prožitky různým způsobem a přiblížit tak své emoční prožívání.
Mnohé ženy mlčí, ale možná časem najdou odvahu promluvit a vzájemně se podpořit, aby označily toho, kdo překročil hrubě jejich hranice, toho, kdo nezasáhl, abych chránil. Mlčení chrání ty, kteří zneužívají své postavení a vystavuje další ženy podobným útokum. Jedno svědectví z naší země.
Svědectví obětí pomáhá dalším obětem promluvit. Najít odvahu. Proto zde zveřejňujeme tato svědectví. Společnost spíše uvěří společensky uspěšnému muži, že byl zneužit, než společensky neúspěšné ženě. Pokud je někdo psychicky nemocný, není to nic, co by vylučovalo, že by nemohl být obětí sexuálního zneužívání. Psychické onemocnění může být také důsledkem zneužití.
Irskem až do morku kostí otřáslo odhalení pohlavního zneužívání v katolické církvi, zatímco Evropa teprve oslovuje oběti pedofilních kněží a zkoumá, zda církev za tento problém skutečně už převzala odpovědnost.
Zprávy v médiích již více než desetiletí poukazují na problém pohlavního zneužívání nezletilých duchovními.