Sbormistra viděl už snad každý, tak i my se přidáváme s naší drobnou recenzí. Nebo spíš s pár momenty, u kterých jsme se zastavili.
Pro začátek chceme říct, že i když je film doporučovaný, „viděl ho každý a všichni o něm mluví“, nemusíte na něj chodit. Pro lidi, pro které je zneužívání z jakéhokoli důvodu citlivé a náročné téma, může být shlédnutí filmu retraumatizací. Nemá smysl chodit naproti zážitkům, které nás mohou spíš rozbít.
Varování: Nemůžeme jinak, než mluvit o ději. Nechcete se připravit o překvapení nebo se chcete dívat bez našich komentářů? Nečtěte dál.
Když jsme o filmu četli, občas se objevuje, že zachycuje nejvíc nespecifické situace, kterých není lehké si všimnout. Tak tady vybíráme pár, kterých jsme si všimli. A samozřejmě, možná je to jen fikce, možná to všechno autoři filmu zamýšleli jinak. Rádi bychom se jich na to zeptali. :o)
- Starší sestra – když se vrátí z Vánočního koncertu, chová se jinak. Byla zneužitá/znásilněná sbormistrem? Ve filmu to explicitně řečeno není. Ale změna chování, vztek, vnitřní stažení mohou být znaky zneužití. Jistě, mohla být „jen“ opilá, „jen“ v pubertě, „jen“ naštvaná, že jí máma vytýká, že přišla pozdě domů. Nebo taky ne.
- V několika recenzích jsme zachytili, že jde o rivalitu mezi sestrami. Možná ano. Možná starší sestra chtěla chránit tu mladší, aby nebyla také obětí. Možná chování starší sestry dostane smysl, když se díváme právě optikou touhy chránit mladší sestru. I zamknout ji venku dává smysl – pak na ni sbormistr nemůže v sauně sáhnout.
- A když odjela také z hor, ačkoli nebyla nemocná, nedává to úplně smysl. Proč by odjížděla, když se na to tolik těšila? Pokud motivem pro odjezd není to, že byla zneužita sbormistrem a nechtěla zůstat v prostředí, kde nebyla v bezpečí. A jak často se může stát, že nevědomě nutíme oběti zůstat, „vždyť jsi tam přece tolik chtěla, proč bys teď jela domů?“
- „Drž se mě za ruku, kdybys omdlela, to se tady stává.“ – Zarazila vás tahle věta hned když zazněla poprvé, na horách na kůru kostela? Protože proč by měly sboristky omdlévat v zimě, na čerstvém vzduchu? Dokážeme si všimnout, když něco nedává smysl a napadne nás se po tom ptát?
- Ve chvíli, když sbormistr souložil s Karolínou, za oknem postával holub a v bytě, kam bylo přes okno vidět, byla v televizi nějaká animovaná pohádka. Všimli jste si toho? Oběti si z chvil, kdy jsou zneužívané/znásilňované, občas pamatují jen tyhle „detaily“. Vůni, kterou cítili, nepodstatný detail, na který se mohli soustředit, aby se mohli odpojit z chvíle, kterou jinak nejde vydržet. Možná si Karolína do konce života bude pamatovat holuba a Toma a Jerryho.
- Když se Karolína ztratí při nákupu motýlka, prochází se po městě. Má strach. Jistě, ví, že přijde pozdě. Zároveň má strach z okolí – mladých mužů, kteří hrají basketbal, lidí okolo ní. A přitom strach by měla mít ze sbormistra, blízkého, známého člověka. Tohle je to, co občas učíme naše děti – bacha na cizí dospělé. Jenže jen příliš málo jim říkáme, že v pořádku nemusí být i některé chování od dospělých, kteří jim jsou velmi blízko.
Všimli jste si těchto drobností také? Nebo jste zachytili ještě nějaké?
Možná jsme některé věci viděli jen proto, že se s tématem zneužívání potkáváme skoro každý den. A možná je tohle důvod, proč je potřeba o problematice zneužívání mluvit – protože když o zneužívání a dynamice vztahů, která k němu vede, něco víme, jsme citlivější a dokážeme vnímat i drobné signály, které oběti mohou vydávat. A dokážeme rozpoznat chování, které není v pořádku.
Za film moc děkujeme. Otvírat téma zneužívání má smysl.
