Církev se rozhodla definitivně ukončit činnost jedné z církevních organizací, která v posledních dvou desetiletích zaznamenávala mezi španělskou mládeží nejrychlejší růst.
Madridská arcidiecéze v úterý nařídila zrušení veřejného sdružení věřících „Dcery milosrdné lásky“ (Hijas del Amor Misericordioso - HAM). Tím se uzavírá proces započatý před více než rokem, kdy byly zveřejněny obzvláště závažné stížnosti proti vnitřnímu fungování této skupiny a proti její tehdejší představené, Maríi Milagrosě Pérez Caballero, známé jako Marimí Ta byla už v červenci 2025 odvolána z funkce.
V dekretu zveřejněném v úterý 27. 7. 2026 arcidiecéze vysvětluje, že toto opatření bylo přijato „po dlouhém a bolestivém procesu rozlišování“ a poté, co se po roce mimořádného zásahu potvrdila „nemožnost dalšího fungování sdružení za požadovaných podmínek“. Tisková zpráva popisuje postup, který byl uplatněn poté, co madridská arcidiecéze obdržela „různé stížností týkající se zvláště závažných činů“ představené sdružení. Tato obvinění vedla řešila španělský církevní tribunál Rota a Dikasterium pro nauku víry. V průběhu vyšetřování přicházely další stížnosti týkající se vnitřního fungování skupiny.
Podnět k vyšetřování vzešel v říjnu 2024 ze sousední diecéze Getafe, kde sídlí takzvaná mužská větev HAM. Jak před několika měsíci oznámil biskupství, „objevily se informace o některých skutečnostech, které mohly být z kanonického hlediska trestně relevantní a které se týkaly Dcer milosrdné lásky a také některých členů této mužské komunity“, a proto byly „ohlášené skutečnosti postoupeny madridské arcidiecézi“, kde sídlí ženská větev.
Tři měsíce předtím, 24. června 2024, madridský arcibiskup, kardinál José Cobo, schválil stanovy a uznal společenství Hijas del Amor Misericordioso (HAM) jako veřejné sdružení věřících, což je církevní právní forma, kterou Kodex kanonického práva stanoví pro laické organizace a které některé církevní subjekty využívají jako předstupně k založení institutu zasvěceného života. Ačkoli tedy členky HAM žily, skládaly sliby a na veřejnosti se prezentovaly jako řeholnice, z technického hlediska byly zasvěcenými laiky.
V této souvislosti a na základě oznámení z října 2024 provedl Tribunál Roty předběžné šetření, na jehož základě již v květnu 2025 doporučil zrušení HAM, „přičemž zároveň postoupil vyšetřování Dikasteriu pro nauku víry, jelikož se podle prvotních indicií jednalo o skutečnosti spadající do jeho pravomoci“, vysvětluje tisková zpráva madridské diecéze.
Tisková zpráva dále říká, že „před přijetím opatření tohoto druhu považoval madridský arcibiskup za vhodné poskytnout společenství přiměřenou lhůtu s cílem podpořit proces obnovy a ověřit možnost nápravy“. Za tímto účelem nařídil kardinál Cobo kanonickou vizitaci, na jejímž základě dne 28. července 2025 učinil zásah, a sice odvolání Marimí z vedení, jmenování mimořádné komisařky a zahájení rozsáhlého reformního procesu zaměřeného na revizi vnitřního řízení, formace, společného života a duchovního doprovázení členů.
Tento pokus však selhal. Během těchto dvanácti měsíců zásah madridské diecéze nejenže nevedl k nápravě, ale naopak vyšly najevo další podrobnosti o zneužívání a zvrácené spiritualitě HAM, které donutily kardinála Coba nařídit definitivní zrušení společnosti, které ještě před rokem odmítal.
Ačkoli byla Marimí výslovně vyloučena, zásah komisařky nevedl k tomu, aby definitivně přerušila vazby s přibližně 120 zasvěcenými ženami ze společenství, většinou mladými dívkami. Malá část z nich HAM opustila, ale většina se rozhodla zůstat věrná Marimí a dokonce přerušila styky se svými rodinami. Byly také zjištěny cesty do Mexika a Polska, což vyvolává podezření, že záměrem zakladatelky bylo pokračovat v činnosti společenství mimo jurisdikci Madridu.
V souvislosti s tím prohlášení madridské diecéze připomíná, že ti, kdo „byli členy tohoto sdružení, i nadále plně patří ke katolické církvi“, a znovu potvrzuje svou ochotu poskytovat jim pastorační doprovod, pokud si to svobodně přejí. Některé rodiny, jejichž členky v hnutí stále zůstávají a s nimiž se deník ABC mohl setkat, se však obávají, že po tomto rozhodnutí se jejich dcery domů nevrátí a že vedoucí jádro se pokusí reorganizovat pod jinou strukturou mimo církev. Tyto rodiny již delší dobu poukazují na velký vliv Marimí na své dcery a na „mesiášský postoj“, který stále projevuje a za který je uctívána. Jako příklad uvedly, že členky skupiny nosí relikviáře s vlasy zakladatelky.
Velký vliv Marimí na její dcery
Společenství bylo založeno v roce 1983 již zesnulým jezuitou Antoniem Mansillou a v roce 2007, již pod vedením Marimí, bylo schválena madridskou diecézí. Zpočátku ho tvořilo více než deset žen, po dvaceti letech ale jejich počet exponenciálně vzrostl díky novým členkám, které Marimí získávala prostřednictvím speciálního systému náboru založeného na sériích duchovních cvičení a rekolekcí Effetá a Emaús, které organizovala.
Užívala metodu, kterou španělští biskupové kritizovali loni v březnu v doktrinálním prohlášení o „roli emocí ve skutcích víry“, a kde varovali před „emotivistickým“ přístupem, který činí člověka „snadněji manipulovatelným“. V duchovním životě to znamená „nebezpečí, že se budeme snažit vyvolat určité chování prostřednictvím vyvolávání emocí, „bombardování emocemi“. To může být považováno za formu ‚duchovního zneužívání‘“. HAM využívaly „duchovní euforii, kterou prožívají účastnice [na duchovních cvičeních jako je Effetá], k tomu, aby hodily návnadu“ a získaly nové povolání.
Sexuální zneužívání a zneužívání svědomí
Situace uvnitř společenství však byla zcela odlišná. První varovný signál přišel od člena mužské skupiny, který v té době studoval v kněžském semináři v diecézi Getafe, kde působí také sedm kněží, kteří jsou spojeni se spiritualitou, již inicioval jezuita Antonio Mansilla. Mladý muž, který bydlel spolu s desítkou seminaristů rovněž spojených s HAM ve formačním domě zřízeném biskupem z Getafe, ohlásil zneužití svědomí, kterému byl vystaven ze strany představené, a dokonce uvedl, že po něm Marimí občas vyžadovala, aby s ní strávil noc a vyhověl jejím sexuálním požadavkům, k čemuž byl nucen vzhledem k její hierarchické a duchovní nadřazenosti.
K tomuto prvnímu obvinění se během šetření přidaly další stížnosti, které kromě sexuálního zneužívání popisují nátlak ze strany představených a praktiky zaměřené na potlačení svobody a kritického myšlení mladých žen, jejichž cílem bylo odloučit je od jejich rodin a přátel. Zmiňují také zvláštní posedlost exorcismy, které byly nezákonně - jelikož nebyly schváleny biskupem – prováděny dokonce i na nezletilých, a zneužívání některých obřadů s charismatický akcentem, jako je „spočinutí v Duchu“, mše za uzdravení nebo dar jazyků a proroctví.
Mezi novými obviněními vyniká svou drsností zejména to, které Dikasteriu pro nauku víry v květnu tohoto roku poskytla bývalá kandidátka a které zveřejnil server Religión Digital. Podle jejího svědectví byla mladá žena, která vstoupila do domu s úmyslem stát se členkou společenství, informována, že v rámci integračního procesu je nezbytné „provést odevzdání“, obřad, při kterém kandidátky prováděly „vstup jazykem“ („contra sextum“)“ představeným v každém ze tří kroků vedoucích k věčným slibům (které mají soukromý charakter, protože se jedná o sdružení věřících).
Mladá žena říká, že se těmto rituálům dokonce přisuzoval „nadpřirozený charakter“ a dokonce se jednomu z nich podvolila, když ji k tomu představená neustále pobízela. Její výpověď se podrobně zabývá tímto spojením falešné mystiky a sexuality, které v HAM panovalo: „Následujícího rána jsem vešla do kaple neustálé adorace, kde byla Marimí, která, když se dozvěděla o našem spojení, podala nám svaté přijímání a radovala se z mého kroku vpřed.“ Navzdory tomu se mladá žena rozhodla v HAM nezůstat. „Důvodem, proč jsem odmítla nabídku vstoupit jako novicka, byla láska k mé rodině a neochota k sebezničení,“ vysvětluje ve své stížnosti podané ve Vatikánu.
