Papežská komise pro ochranu nezletilých, zřízená papežem Františkem v roce 2014, pořádá ve dnech 30. září – 3. října 2025 plenární zasedání. Poprvé se koná mimo Řím: v Krakově. O významu tohoto setkání hovoří arcibiskup Chambéry Thibault Verny, který byl 5. července papežem Lvem XIV. jmenován předsedou této komise.
2. října 2025 | 17:57 | Dorota Abdelmoula-Viet, Vatican News PL | Krakov
Papežská komise pro ochranu nezletilých, zřízená papežem Františkem v roce 2014, pořádá ve dnech 30. září – 3. října 2025 plenární zasedání. Poprvé se koná mimo Řím: v Krakově. O významu tohoto setkání hovoří arcibiskup Chambéry Thibault Verny, který byl 5. července papežem Lvem XIV. jmenován předsedou této komise.
Nástupce kardinála O'Malleyeho ve funkci předsedy Papežské rady pro ochranu nezletilých zdůrazňuje, že uspořádání plenárního zasedání mimo Řím – poprvé od založení tohoto orgánu – odpovídá přání této komise „vést dialog s místními biskupskými konferencemi, jít společně s diecézemi a se všemi složkami místní církve”. Polsko, po kterém v budoucnu přijde řada i na další místa, bylo vybráno proto, že Polská biskupská konference „přijala a analyzovala referenční dokument týkající se safeguardingu, který bude brzy zveřejněn a který nám umožnil posunout naši práci vpřed”. Jak zdůrazňuje arcibiskup Verny, důležitým cílem je také podpora místních církví „v jejich úsilí doprovázet oběti“.
Papežská komise brzy zveřejní svou druhou výroční zprávu, která byla vypracována na žádost papeže Františka a potvrzena Lvem XIV. „Již nyní připravujeme třetí zprávu, která bude předložena v příštím roce,“ dodává arcibiskup Verny. Každá ze zpráv analyzuje situaci v několika zemích, aby výzkum postupně umožnil ukázat co nejširší perspektivu. Na základě zkušeností regionálních skupin spolupracujících s komisí předseda zdůrazňuje, že se jedná o „dobrou příležitost k dialogu s jednotlivými biskupskými konferencemi“.
„Pracovali jsme také na Všeobecném dokumentu o safeguardingu, který od nás vyžaduje velké nasazení,“ dodává arcibiskup Verny. Vysvětluje, že setkání v Krakově dává „příležitost k přezkoumání podpory různých místních církví prostřednictvím programu Memorare“.
Jít společně s oběťmi a společností
„Jde o to naslouchat, pokorně jít společně s oběťmi, protože díky nim a skrze ně jdeme vpřed a rozlišujeme,“ říká francouzský arcibiskup, který v tomto zapojení církve vidí také šanci „pro dobro všech a pro dobro společnosti“.
„Církev není oddělena od společnosti. Kráčí s ní, je v ní zakořeněna,“ zdůrazňuje arcibiskup Verny a dodává, že „kultura ochrany“ musí být realizována v dialogu se společností, od které se lze také mnoho naučit „v oblasti prevence a ochrany“.
Arcibiskup také zdůrazňuje význam „vzájemného naslouchání mezi zeměmi v duchu principu subsidiarity“, abychom „mohli postupovat bratrským způsobem, společně s biskupskými konferencemi i řeholními společenstvími“. Odmítá názor, že země jižní polokoule zaostávají za západními státy v oblasti prevence zneužívání. „Existují země na jihu, které jsou před námi, a my se musíme navzájem učit, a především se tomu nebránit,“ zdůrazňuje.
Dodržování zásady presumpce neviny
V souvislosti s kněžími, kteří se stali oběťmi falešných obvinění, arcibiskup Verny konstatuje: „Procento falešných obvinění je velmi nízké a musíme to uznat, aniž bychom automaticky zaujímali obranný postoj. Je to fakt. K falešným obviněním může dojít, ale ve velmi, velmi malém procentu případů,“ zdůrazňuje.
Připomíná však, že zásada presumpce neviny je základem jak občanského, tak kanonického práva, které vyžaduje respektování „dobrého jména osoby“. „V situaci, kdy je třeba obnovit dobré jméno kněze, je to v kanonickém právu stanoveno,“ ujišťuje arcibiskup Verny.
Zdroj: https://www.ekai.pl/abp-verny-w-walce-z-naduzyciami-kosciol-musi-isc-razem-z-ofiarami
