Letošními Velikonočními svátky nás provede Barbora Ztracená, autorka knihy Já můžu žít, která letos vyjde v rámci nadace Bona. Její básně a komentáře v sobě zračí ohromné utrpení způsobené zneužíváním a zároveň přináší zlomky naděje.
V hříchu
Celou tu dobu jsem věděla, že je to špatně.
(věděla?)
A mě na tom nedralo, že žiju v hříchu, víš?
Nedralo mě tolik, že žiju v hříchu.
Mě tak strašně bolelo, že
přicházím o tebe.
Já už nikdy nikoho
nechtěla než tebe.
Srdce na kousky, že
tě nemůžu mít.
Sebereflexe. Pokání. Změna. Ne, nic. Bahno.
Žít v hříchu! Obětem zneužívání se téma hříchu mnohdy tolik připomíná. Velký pátek jde úplně na dřeň hříchu. A přitom samy oběti nejsou těmi, kdo se provinili.
Hřích ale není jen morální provinění. Hřích je všechno neštěstí světa, hřích je všechno bolavé, těžké a nesmyslné. V takovém smyslu zažívají oběti hřích. Hřích, který na sebe na Velký pátek Ježíš beze zbytku bere.
