Hans Zollner, který rezignoval na místo v Papežské komisi pro ochranu nezletilých, vysvětlil svůj krok během tiskové konference. Přinášíme překlad jeho vyjádření.

17. dubna 2023 

Dobré odpoledne všem!  

Rád bych poděkoval Asociaci zahraničního tisku za uspořádání tohoto setkání a vám všem děkuji za váš zájem. Než ponechám prostor pro vaše dotazy, dovolte mi krátké prohlášení. 

Abych byl upřímný, nebylo pro mě vůbec jednoduché opustit PCPM (papežskou komisi pro ochranu nezletilých) a otevřeně se vyjádřit k existujícím problémům.  

Mnohokrát jsem si kladl následující otázky: "Odpovídá toto gesto týmovému duchu a diskrétnosti, které jsou potřebné v každé týmové práci?", "Přijímám tímto krokem postoj, který je kolegiální v té správné míře?", "Neubližuji svým rozhodnutím Svatému otci, který má o práci PCPM velký zájem?" 

Pro orientaci ve vnitřním napětí při hledání správné odpovědi na tyto otázky mi velmi pomohlo to, co Svatý otec po vzoru svatého Ignáce, zakladatele našeho řádu, často zdůrazňuje: rozlišování duchů. 

Jedno je jisté: přede mnou opustilo PCPM několik členů a nechyběla ani kritika, kterou v poslední době veřejně vyjádřili tito bývalí členové, a to v poměrně silných tónech. Své nedávné poznámky k fungování PCPM proto považuji za součást této řady již dříve vznesených otázek.  

Tyto poznámky z mé strany nemají být polemické ani nemají uškodit komisi, ale mají za cíl dále rozvíjet a zlepšovat práci a fungování PCPM. Poznámky jsou v souladu s obavami lidí, kteří byli zraněni zneužíváním v církvi, a jsou také v souladu s hlavními obavami, které vyjadřuje i Svatý otec.  

V uplynulých dnech se kromě mnoha upřímných povzbuzení od četných obětí zneužívání, kolegů z akademického prostředí a církevních představitelů z celého světa, objevila i řada doporučení od těch, kteří mi v dobré víře naznačují, že by bylo lepší nic dalšího veřejně neříkat.  

Pro mě to ale není reálná alternativa, protože by to znamenalo zaměnit týmovou práci za spoluvinu, diskrétnost za krytí, loajalitu za servilitu. 

Celá věc kolem PCPM je z pochopitelných důvodů politicky a emocionálně velmi složitá.  

Tato komise má v boji proti zneužívání obrovský význam a její zásadní hodnotu nelze ničím nahradit. Tak jako nelze nahradit úlohu Dikasteria pro nauku víry DDF, což je hlavní soud, který má na starosti obvinění ze zneužívání dětí, ani akademické instituce, jako je CCP/IADC při Gregoriánské univerzitě, kterou vedu od roku 2012 a která se zabývá školením, vzděláváním a výzkumem. 

V této souvislosti by nemělo být překvapením, že diskuse na toto téma jsou nesmírně živé a náročné. 

S politováním vnímám, že mé příspěvky do diskuse jsou některými interpretovány jako osobní útoky. To nebylo a není mým záměrem. Pokud se mnou někdo cítí dotčen, je mi to velmi líto a rád bych se za to zde a nyní omluvil. 

Na mém hodnocení objektivních bodů to však nic nemění. Pokud toto hodnocení považujete za neoprávněné z věcného hlediska, pak ho prosím vyvraťte z věcného hlediska; pokud ho nelze přijmout a pochopit, pak ho prosím srozumitelně odmítněte. 

Podle mého názoru se jedná o zásady profesionality, které jsou pro společnou práci nezbytné.  

Proto jistě pochopíte, když se zdržím výroků a hodnocení osob zapojených do mnou kritizovaných procesů, jejich záměrů a motivací. 

V zásadě, jak jsem již uvedl ve svém prohlášení, se kritické body týkají tří základních otázek. Papež František je na summitu o ochraně dětí v roce 2019 označil za zásadní v boji proti zneužívání: transparentnost, dodržování předpisů a odpovědnost/zodpovědnost. 

Od května 2022 jsem při čtyřech příležitostech písemně vyjádřil vedení Komise své znepokojení nad otázkami uvedenými v mém prohlášení. Nedostal jsem žádnou odpověď. 

Svou rezignaci jsem pak podal papeži Františkovi během audience, o kterou jsem požádal 21. listopadu. Papež František mě přijal 12. ledna 2023. Svatý otec vyslechl mé obavy, projevil pochopení a přijal mou žádost o odstoupení z komise. Potvrzující dopis s datem 14. března, podepsaný kardinálem Parolinem, mi byl zaslán z PCPM e-mailem 29. března. 

Transparentnost, dodržování předpisů a odpovědnost jsou velmi důležité.  

Transparentnost je základem synodální církve, která umožňuje účast mnoha lidí. Pouze ti, kteří znají fakta, procesy a osoby, které se na tom podílejí, mohou účinně přispět svými odbornými znalostmi a zkušenostmi; mohou spolupracovat při včasném rozpoznání nežádoucího vývoje a předkládat návrhy, které zabrání podjatosti.  

Dodržování pravidel je základem spravedlnosti v tom smyslu, že pravidla platí pro všechny stejně a nikoliv svévolně. Pouze tehdy, když všichni uznávají společná pravidla, lze předejít tomu, aby jednotlivci jednali skrytě a zakrývali osobní a institucionální střety zájmů a nejednali tak pro dobro všech.  

Odpovědnost je základem vzájemné a bratrské úcty, a to tak, že každému jsou stále  znovu připomínány povinnosti spojené s jeho rolí a je s ním zacházeno s úctou a důstojností, která mu náleží. 

Pokud chybí transparentnost, dodržování předpisů a odpovědnost, otevírají se dveře zneužívání a ututlávání. PCPM se rozhodla proti těmto hrozným skutečnostem bojovat. Pokud tak chce činit důvěryhodně, nemůže se neřídit stejnými zásadami: transparentností, dodržováním předpisů a odpovědností. 

 

Zdroj: https://iadc.unigre.it/es/testo-integrale-dichiarazione-di-p-hans-zollner-sj-allassociazione-della-stampa-estera-in-italia/